Ostrov Mljet

Mljet patří do skupiny ostrovů jižní Dalmácie a je osmým největším ostrovem v Jaderském moři. Nejvyšším bodem ostrova je Veliki Grád (513 m n. m.). Jeho krasové kopce vystupují z úrodné krasové plošiny. Díky teplým létům a mírným zimám pokrývá ostrov rozmanitá středomořská vegetace. 72 % ostrova je pokryto lesy, které vytvořily z ostrova Míjet jeden z nejzalesněnějších ostrovů v Jaderském moři.

Ostrovní faunu decimují mangusty, které byly přineseny na ostrov záměrně k vyhubení hadů, ale s nimi bylo zabito i mnoho jiných živočišných druhů. Pobřeží je zejména na severu členité. K větším zátokám patří Pomena, Polače, Tatinica, Sobra, Prožura, Okuklje a Saplunara. Pobřežní pás je domovem vzácněho živočišného druhu jaderského lachtana (medvjedica, monachus albiventer). Při západním, severozápadním a jihovýchodním pobřeží se nachází několik neobydlených ostrůvků a útesů. Hlavní osídlení leží na úrodných planinách ve vnitrozemí. Největší z nich je Babino polje. Mezi nejdůležitější hospodářské aktivity patří zemědělství, pěstování vinné révy, olivovníků a léčivých rostlin, rybolov a cestovní ruch. Vesničky na pobřeží, které v minulosti sloužily jako přístaviště vnitrozemským osadám, se rozvinuly v menší turistická letoviska. Všechny větší vesnice na pobřeží spojuje autobusová linka. Ostrov Míjet byl osídlen již v dávné historii (zbytky illyrských osad). V r. 35 př. n I. přešel pod nadvládu Římanů, v 10. stol. jej ovládli Neretvané (Neretljani) a v 11. stol. se stal součástí knížectví Zahumlje. Ve 12. stol. byl předán jako dar benediktskému řádu z italského města Pulsano (Monte Gargano). Mezi lety 1345 a 1818 byl pod správou Dubrovníku a později následoval osud dalších dalmáckých ostrovů.